Trip to Prag

    Je jeden z prázdninových večerů a my se vypravujeme na třídenní poježdění do Práglu. Když čumíme na hromadu věcí poházenejch kolem auta, nikdo si neodpouští pár připomínek k Tintítkovo ultramega báglu. Nakonec je všechno ve voze a serem si to směr Újezd nad Lesy, kde čeká solidně naladěnej Dove (má prázdnej bejvák).
    Dorazíme sem všichni: Já=Bezdéčko, Tin, Max a Tintítko. Suveréně otevřeme vrata a Tin žene povoz na dvorek, když v tom se pan domácí vyvalí ze dveří a křičí něco o mámi kytkách. No nic, už sou pod autem. Nasereme se mu do baráku, a vzhledem k večerní akci deme do lídlu poladit nějakej ten alkohol. Nikdo nás nezná = všude děláme bordel. Bohužel nemáme nákup v čem odnést, Dovemu přibejvá do domácí sbírky další nákupní koš. Neprodleně po příchodu domu cpeme teplý Braňouří za 12 do mrazáku. Potom dáváme základ panákem vodky a rozjíždíme domácí párty. Vaříme a čučíme na TV.
    Konečně deme na akci kde se poznáváme z hafo týpkama. Vidíme oheň, bonga, holky. Fajne. Akce je na pohodu, ale čas rychle plyne. Pár lidí se hází do kopru a my se kolem ranních hodin chystáme směr domov. Cestou nechápeme z málem zlegitimovanýho Pešáka, zhulenýho Dragouna na jednokolce a masivně se potácejícího Maxe, kterej to zalamuje hlavou do plotu.
    Doma to Tin s Tintítkem zalamujou a sou jasnými terči pro můj makový závin bez zelí. Dove je neznámo kde :D. Já s Maxem pouštíme snímek FANTOMAS!! Povede se nám to zhruba po půl hodině, o poschodí níže než sme začali. Přichází maximální výtuh a až do deváté hodiny ranní posloucháme znělku filmu. Probouzím se s hlavou pod opěrkou pohovky, policejní čepici mam vedle. Max leží na zemi. Je to velký. Udělam bugr po baráku, všechny vzbudim a dem žrát. Po obědě sedáme na kola a razíme do skateparku kde se sházíme s Vágusem. Jelikož Dove nepřemejšlel při převozu mího kola, brzděj mi brzdy tak že musim rubat i z kopce. Zvedáme prdele a šoustáme se směrem Černý most, kde ve skateparku zprovozňuju brzdy. Prvním pojezdem pro mě sou schody k metru. Jen co vlezem do metra, nějakej strejda hlásí cosi rozhlasem. Prej se tam nemůže jezdit na kolech. Romové. Metrem přisvištíme chlup od bohnický bikrosky. Stojí to tu za psí prdel. Na bikrosce je vedro jak debil. Dáme jen pár jízd a přemísťujeme se na starou bikrosku. Cestou potkáváme slušně pokérovanýho neonacistu a zastavujeme ještě u větnamský prodejny s pitím a tejden starym pečivem.
    Na staré je pohoda. Je tu dost letců. Houpáme a najíždíme co můžeme. Dove s Vágusem zkouší 360 z vyskakováku. Sme tu až do chvíle kdy se na obloze oběvý mrak jak afroameričan. Fofrujeme dolu do Troji. Je to kopec jak idiot!! I přes masivní vítr a déšť cejtim brzdy. Přečkáme v nějaký pofiderní knajpě. Déšť je rychle v hajzlu. Odtud nás vede nějakej pásek na Bighitu směr výstaviště. Odtud jedem na Masarykovo nádraží, kde čekáme na brutálně zpožděnej vlak. 80min! cestou sem sme ještě obrali mekáč a potkali pár ožralej zasiflenejch týpků, kteří na nás hulákali cosi o prdeli. Klauni. Vágus se na čekání na vlak pochvíli vybod a jel metrem. Jasně že vlak přijel za chvilku a nezbejvalo nic jiného než si říc: Je to ale smolař ten Vágus, prokaučuje pivko. Napáskovali sme se s bikama do nóbl vlaku. Nějaká bába na mě pořád čuměla jak kdyby sme jeli na černo! No jeli.
    Zachvilku už ale sedíme v hospodě ,,na Blackpsovi“. Dáváme dvě rychlí a rubeme domu.
    Je pohodovej večer. Čumíme na TV, vaříme, hrajem nějakou debilní hru ještě s pár Doveho kámošema. Já s Tintítkem na to pochvíli serem a dem to zalomit nahoru.
    Ráno uklízíme celej barák. Je tu kurva bordel. Když konečně zjišťuju že je fakt ráno (cca 12:00), čumim z okna na doveho s křovákem bo čim v ruce jak ladí smrk na zahradě asi v pěti metrovej vejšce. Vrahoun. Dáme oběd a deme se napáskovat do vozů. Vešli sme se v cajku. Zachvěli ale Dove ačne přinášet věci jako PC a celou hokejovou výstroj i s hokejkou. Je to blbeček :D. Přece jen se k němu do auta vejdu i já. Druhym autem se valí Tin, Max a Tintítko. Řítíme se po Jižní spojce směrem Hůrka 4X. Na půlce cesty nás rozděluje hustá kolona. Řikam že sjedeme na Braník, je to vcelu pěknej název. OK. Dove klátí svoje BMW přes město a Tin to bere neznámo kudy. U nás v autě je ukrajinská párty. Žerem, pijem, čumíme do mapy a posloucháme Tři sestry. Cestou se nám skoro povede 3x nabourat a alespoň 60x porušit pravidla silničního provozu. Přesto dorazíme. Ale později než Tinovo megane. Prohlídneme trať a hned se nakládá co mozek dovolí. První rovina zařve celá, přestože vítr je jak Giannokopoulos. Na druhý rovince je louže přes celou dráhu. Tin jí zachvilku ztrestá, za pomoci odtokového kanálu. Třetí rovinka byla tradičně testovacím úsekem mojí zadní stavby. Jak to bylo u ostatních to netušim, ale každopádně druhej polet nikdo nepokořil. Čtvrtá ranvej je obrovská!! Nechybí tu skalka, dropík, dlouhá řada komedií poskládanejch za sebou a profi sekce s deseti metrovýma hovadama. Padají tu věci jako dolet doprostřed velkého dvojáku to výstup, kulevál to onefoot přes dva skoky to málem přejetej Dove v odklopený zatáčce. Tintítko s Maxem se tu bavili menší komediální sekcí která šla najet tak na 16,1 : 4% způsobama. Ve zbytku trati byl humornej snad jen muj tlumák, kterej dostal napít srandovním polítkem na rovinu a doveho ráfek, kterej dostal docela nakasu v odklopený vymletý zatáčce. Po nabažení sme ještě skákli na starou bikrosku kde sme polítali pár skoků. Zachvilku sme se na to ale vybodli a vyhlásili ilegální odjezd domu.
    Naházeli sme kola do aut a ve stejných sestavách letíme po dálnici domu. Na bikrosku v Řepých už nezbil čas. Na dálnici se bavíme sebevražedným předjížděním. Po sjezdu z dálnice stavíme na pípě v v Milíně kde si pořádně dojebem těla a žaludky na žůžovejch trampolínách. Kluci tu dávaj backflip a různý hovadiny. Když už to vypadá na blitku, radši na to serem a pouštíme tam zpět děti které sme předtím slušně vyhodili. Máme toho dost. JEDEM DOMU.

Tvořil © BZD